Minirecenze: Spící Beatrice

Autorka: Júlia Matulová
Překladatel/ka: -
Vazba: pevná
Počet stran: 264
Nakladatelství: CooBoo, 2020

Světem se šíří neznámý virus. Nelze určit, kde zasáhne příště, kdo a kdy se v bezvědomí svalí k zemi. Počet obětí každým dnem narůstá a vědci se rozhodnou přejít k pokusům na lidech. Mezi dobrovolné pokusné králíky se přihlásí i osmnáctiletá Beatrice, aby urychlila nalezení léku a zachránila svoje nejbližší.

Spící Beatrice je tzv. retellingem na Šípkovou Růženku, autorka ho před pár lety dokonce zveřejňovala na Wattpadu, poté se přihlásila do povídkové soutěže u CooBoo, vyhrála a tak vyšel její příběh v knižní podobě. 

Beatrice se ve výzkumném středisku zaplete do dění víc, než by čekala. Spřátelí se se synem vědce, který chce s virem také bojovat. Společně se snaží najít lék, ale samozřejmě nemohou být úspěšnější než tým specialistů. Bea řeší jak vztahy se svými přáteli, tak s matkou, zároveň každý den riskuje svůj život při pokusech. Podaří se jí přežít, pomoci objevit lék a zachránit své blízké – včetně toho, kterého miluje? 

Popravdě jsem od této knížky čekala víc toho laboratorního prostředí, víc informací o tom viru a více té akce. V příběhu se ale spíš autorka zaměřuje na lásku a vztahovou linku, což mě maličko zklamalo. První půlka knížky byla fajn, příběh se rozjížděl a já hltala každou kapitolu. Postupem příběhu mě to začínalo nudit a konec mě nemile překvapil, přišel mi malinko odfláknutý a chtělo by to dalších pár kapitol přidat a maličko ho rozepsat.
Ale i přes ten konec to byla taková příjemná oddychovka, kterou jsem přečetla za necelé 3 hodinky. 

Hodnocení: ★★★★★